Ósaka je gastronomické hlavní město Japonska ve smyslu obyčejného jídla: tady se nejí draze, ale hodně, rychle a na ulici. Místní speciality jsou konamono, jídla z těsta — chobotničkové koule takojaki a slané palačinky okonomijaki — a smažené špejle kušikacu v Šinsekai. Dótonbori a Namba mají nejvyšší hustotu restaurací v zemi a fronta na ulici je nejspolehlivější recenze. Kromě toho má Ósaka vyhlášenou tradiční kuchyni kappó, kde kuchař vaří přímo před vámi u pultu, a nejlepší suši a ryby díky blízkosti moře. Všechno je o něco levnější než v Tokiu a porce štědřejší.
Takojaki
Kuličky z těsta s kouskem chobotnice pečené ve speciální formě, přelité omáčkou, majonézou a hoblinkami sušené ryby, které se na horku kroutí. Uvnitř jsou žhavé, nechte je chvíli vychladnout. Osm kusů stojí pět set až osm set jenů.
Okonomijaki
Slaná palačinka ze zelí, těsta a vepřového, krevet nebo chobotnice, pečená na plotně přímo na stole. Název znamená „co máte rádi, grilované“. Ósacký styl má všechno smíchané v těstě, na rozdíl od hirošimského s nudlemi ve vrstvách.
Kušikacu
Špejle s masem, zeleninou, sýrem nebo krevetou obalené ve strouhance a smažené, podávané se společnou nádobou omáčky. Zákaz dvojího namáčení bere každý podnik vážně; kdo potřebuje víc omáčky, nabere ji kouskem zelí.
Suši
Mimo turistická místa se jí na pásu (kaiten) za sto až tři sta jenů za talířek, nebo u pultu v malém podniku, kde kuchař podává kus po kusu. Nigiri se namáčí do sójové omáčky rybou, ne rýží, a wasabi už je uvnitř. Nejlepší poměr ceny a kvality mají polední sety v podnicích, které večer stojí desítky tisíc jenů.
Rámen
Pšeničné nudle ve vývaru — sójovém šóju, solném šio, miso nebo hustém vepřovém tonkotsu. Objednává se u automatu u vchodu, lístek se podá kuchaři a jí se rychle a hlasitě, srkání je správně. Miska vyjde na osm set až tisíc pět set jenů.
Kicune udon
Silné pšeničné nudle v jemném vývaru s plátkem sladkého smaženého tofu, které podle legendy milují lišky. Vymyšlené v Ósace v devatenáctém století, levný a sytý oběd.
Wagju a jakiniku
Mramorované hovězí se v Japonsku nejčastěji griluje u stolu na jakiniku po tenkých plátcích. Nejdražší kousky nejsou nutné — i střední stupeň A4 je chuťově jiný svět než hovězí doma a polední set vyjde za zlomek večerní ceny.
Onigiri a jídlo z konbini
Trojúhelníky rýže s náplní zabalené v řase, sendviče s vajíčkem a smažené kuře karaage z nonstop obchodů jsou kvalitní a levné — snídaně za tři sta jenů. Balení onigiri se otevírá tahem za pásek v pořadí jedna, dva, tři, aby řasa zůstala suchá.
