Hotels in Tokio

Třicet sedm milionů lidí, a přesto tiché vlaky, čisté ulice a chrám za rohem mrakodrapu

Tokio

JazykEnglish
MěnaJPY
Čas. zónaGMT+9
Teplota5-30 °C
Předvolba+81
Populace125M
Rozloha377,975 km²
ZásuvkyTyp A / Typ B
Voda z kohoutkuPitná

Objevte Tokio

Tokio je největší metropolitní oblast světa a zároveň město, které se dá zvládnout bez stresu: vlaky jezdí na vteřinu, ulice jsou čisté i bez odpadkových košů a ztracená peněženka se vrací. Nemá jedno centrum, ale desítky čtvrtí, z nichž každá působí jako samostatné město — elektronický Akihabara, módní Harajuku, obchodní Ginza, starý Asakusa s chrámem Sensó-dži a Šindžuku s nejrušnějším nádražím planety. Kdo přijede poprvé, bývá překvapený, kolik je tu klidu: za neonovými třídami leží úzké uličky s dvoupatrovými domky, malé svatyně a zahrady, kde je slyšet vítr. Jídlo je důvod k cestě samo o sobě — město má víc restaurací s michelinskou hvězdou než kterékoli jiné, ale nejlepší zážitky stojí pár set jenů u pultu s rámenem nebo v podniku pod železničním mostem. Slabý jen udělal z Japonska v posledních letech dostupnější destinaci, než bývalo, a Tokio je ideální první zastávka před Kjótem a zbytkem země.

Kam se podívat

Nejzajímavější místa v destinaci Tokio a co u nich čekat

Chrám Sensó-dži a Asakusa

Chrám Sensó-dži a Asakusa

浅草寺

Asakusa

Nejstarší chrám v Tokiu, založený podle legendy roku 628, kdy rybáři vylovili z řeky sošku bohyně milosrdenství Kannon. Vstupuje se obří branou Kaminarimon s červeným lampionem a k hlavní síni vede nákupní ulička Nakamise se sladkostmi a suvenýry. Kolem se rozkládá čtvrť Asakusa, nejbližší představě o starém Edu.

Tip: Přijďte před osmou ráno nebo po západu slunce: síně jsou sice zavřené, ale brána a pagoda jsou nasvícené a bez davů, které tu od desáté stojí rameno na rameni. Nakamise otevírá kolem deváté — ningjó-jaki (bábovičky s fazolovou pastou) jsou nejlepší teplé. Věštbu omikudži si vylosujete za sto jenů; když je špatná, uvažte ji na stojan a nechte ji tam.

Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
1,5–2 h
Svatyně Meidži

Svatyně Meidži

明治神宮

Harajuku / Jojogi

Šintoistická svatyně zasvěcená císaři Meidžimu, který Japonsko v devatenáctém století otevřel světu. Stojí uprostřed uměle vysázeného lesa ze sto tisíc stromů darovaných z celé země, a přestože leží hned vedle nádraží Harajuku, je tu ticho. K svatyni se jde pod obřími branami torii a kolem stěny ze sudů saké a burgundského vína.

Tip: O víkendovém dopoledni máte velkou šanci vidět tradiční šintoistickou svatbu — průvod v bílém kimonu pod červeným deštníkem prochází nádvořím. Před vstupem do svatyně se omyjte u kamenné nádrže: nabrat vodu pravou rukou, opláchnout levou, pak obráceně a nakonec ústa z dlaně, ne z naběračky. Hned za svatyní začíná Harajuku a ulice Takešita-dóri, takže obojí spojte.

Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
1–1,5 h
Křižovatka Šibuja

Křižovatka Šibuja

渋谷スクランブル交差点

Šibuja

Nejslavnější přechod na světě, kde se při zelené na všech stranách najednou potká až tři tisíce lidí. Je symbolem Tokia a v noci pod obřími obrazovkami působí jako scéna z filmu. U východu z nádraží stojí socha věrného psa Hačikó, který deset let čekal na svého mrtvého pána — nejznámější místo srazů ve městě.

Tip: Nejlepší výhled zdarma je z prosklené lávky ve druhém patře budovy Shibuya Mark City směrem k nádraží, placený a lepší ze střechy Shibuya Sky ve čtyřicátém šestém patře — lístky na západ slunce se vyprodávají týden dopředu, kupujte online. Přechod si projděte aspoň jednou sami, ideálně v pátek po osmé večer, kdy je nejplnější.

Vstupné:
přechod zdarma, Shibuya Sky od 2 500 JPY
Čas na místě:
30 min – 1,5 h
Tokyo Skytree

Tokyo Skytree

東京スカイツリー

Ošiage / Sumida

Televizní věž vysoká 634 metrů je nejvyšší stavba Japonska a druhá nejvyšší na světě. Vyhlídková plošina ve výšce 350 metrů a prosklený ochoz o sto metrů výš nabízejí za jasného dne výhled až na horu Fudži. Pod věží je obchodní centrum Solamachi s akváriem a planetáriem.

Tip: Fudži je vidět nejspíš v zimě od prosince do února ráno, v létě ji skoro vždy zakrývá opar — kupte si lístek na první vstup v osm hodin. Kdo chce levnější výhled, jede na radnici Tokyo Metropolitan Government Building v Šindžuku: vyhlídka ve 202 metrech je zdarma, do večera. Skytree se dá dobře spojit s Asakusou, je to dvacet minut pěšky přes řeku Sumida.

Vstupné:
od 2 100 JPY (plošina 350 m)
Čas na místě:
1,5–2 h
Vnější trh Cukidži

Vnější trh Cukidži

築地場外市場

Cukidži / Ginza

Velkoobchodní rybí trh se v roce 2018 přestěhoval do Tojosu, ale vnější trh s asi čtyřmi sty obchůdky a jídelnami zůstal. Prodávají se tu nože, zelený čaj, sušené řasy, tamagojaki (sladká omeleta) a hlavně čerstvé suši a mořské plody k snídani. Je to nejlepší místo, kde ochutnat Tokio v jedné ulici.

Tip: Choďte mezi sedmou a desátou, v poledne už je většina stánků vyprodaná a po druhé zavírá. V neděli, ve středu a o svátcích bývá část obchodů zavřená — ověřte si kalendář trhu. Jídlo se jí u stánku, ne za chůze. Nože z Cukidži jsou špičkové a obchody vám na ně zdarma vyryjí jméno; kupujte je do zapsaného zavazadla.

Vstupné:
zdarma, snídaně od 1 500 JPY
Čas na místě:
1,5–2 h
Zahrada Šindžuku Gjoen

Zahrada Šindžuku Gjoen

新宿御苑

Šindžuku

Bývalá císařská zahrada o rozloze padesáti osmi hektarů uprostřed Šindžuku, rozdělená na japonskou krajinářskou, francouzskou formální a anglickou přírodní část. Na jaře tu kvete přes tisíc sakur a je to jedno z nejlepších míst na hanami, na podzim barví javory. Ve skleníku rostou tropické rostliny.

Tip: Na rozdíl od veřejných parků je tu zakázaný alkohol a hlučné party, takže na hanami je tu klid, jaký v parku Ueno nenajdete. Vstupuje se bránou Šindžuku, zavírá se v půl páté až v šest a poslední vstup je hodinu předem — kdo přijde odpoledne, má málo času. V pondělí je zavřeno. Čajovna v japonské části podává matču se sladkostí za mírnou cenu.

Vstupné:
500 JPY
Čas na místě:
1,5–2 h
Tokijské národní muzeum

Tokijské národní muzeum

東京国立博物館

Ueno

Nejstarší a největší muzeum Japonska s přibližně sto dvaceti tisíci předměty, z nichž desítky mají status národního pokladu. V hlavní budově Honkan je průřez japonským uměním od hliněných figurek po samurajské zbroje, meče, svitky a kimona. Samostatné pavilony věnují asijskému umění a pokladům chrámu Hórjú-dži.

Tip: Na kompletní prohlídku nestačí den, zaměřte se na Honkan a Pavilon pokladů Hórjú-dži s tichým tmavým sálem plným bronzových Buddhů. Vystavené národní poklady se kvůli ochraně střídají po několika týdnech, takže program ověřte na webu. V pátek a v sobotu je často otevřeno do osmi večer. Muzeum leží v parku Ueno, kde jsou další muzea a zoo.

Vstupné:
1 000 JPY
Čas na místě:
2–3 h
Císařský palác a zahrady

Císařský palác a zahrady

皇居

Marunouči / Čijoda

Sídlo japonského císaře stojí na místě bývalého hradu Edo, za vodními příkopy a mohutnými kamennými hradbami. Samotný palác je nepřístupný, ale Východní zahrady s pozůstatky hradních věží jsou otevřené zdarma. Ikonický je pohled na dvojitý most Nidžúbaši přes příkop s palácovou věží v pozadí.

Tip: Bezplatnou prohlídku vnitřního areálu paláce s průvodcem (v japonštině s anglickým audioprůvodcem) je nutné rezervovat na webu Úřadu císařské domácnosti, část míst se rozdává ráno na místě. Východní zahrady mají zavřeno v pondělí a v pátek. Okruh kolem paláce měří pět kilometrů a je nejoblíbenější běžeckou trasou ve městě — ranní běh je dobrý způsob, jak zvládnout jet lag.

Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
1–2 h
Akihabara

Akihabara

秋葉原

Akihabara / Čijoda

Čtvrť elektroniky, anime a mangy, kde se v sedmipatrových budovách prodávají fotoaparáty, figurky, retro hry i součástky. Kulturu otaku tu potkáte na každém kroku: kavárny s obsluhou v kostýmech, herny s automaty, obchody se sběratelskými kartami. V neděli odpoledne se hlavní třída Čúó-dóri uzavírá pro auta.

Tip: Elektronika bez DPH se kupuje s pasem v obchodech s cedulí Tax-Free (Yodobashi, Bic Camera), sleva deset procent se odečítá rovnou u pokladny při nákupu nad pět tisíc jenů. Než koupíte cokoli do zásuvky, zkontrolujte napětí a region — japonská síť má sto voltů a jiné zásuvky. Nejlepší retro hry a použité konzole jsou v malých obchodech v bočních uličkách, ne na hlavní třídě.

Vstupné:
zdarma
Čas na místě:
2–3 h

Fotografie: Chrám Sensó-dži a Asakusa — Akonnchiroll (CC0) · Svatyně Meidži — Akonnchiroll (CC BY-SA 4.0) · Křižovatka Šibuja — David Kernan (CC BY 4.0) · Tokyo Skytree — Kakidai (CC BY-SA 3.0) · Vnější trh Cukidži — Aw1805 (CC BY-SA 3.0) · Zahrada Šindžuku Gjoen — Kakidai (CC BY-SA 3.0) · Tokijské národní muzeum — Wiiii (CC BY-SA 3.0) · Císařský palác a zahrady — Kakidai (CC BY-SA 3.0) · Akihabara — Phineyes (CC0)

Kde se ubytovat

Čtvrti a oblasti podle toho, co od pobytu čekáte

Šindžuku

Vhodné pro: první návštěva, noční život, dopravní uzel

Obrovská čtvrť kolem nejrušnějšího nádraží světa s hotely všech kategorií, neonovou zábavní zónou Kabukičó, barovými uličkami Golden Gai a Omoide Jokočó a zahradou Gjoen na opačné straně. Odsud jede linka Jamanote i expres na letiště a vlaky do Hakone. Pro první pobyt je to nejpraktičtější volba, jen si hotel vyberte na jižní nebo západní straně nádraží, ne v Kabukičó.

Ginza a Tokijské nádraží

Vhodné pro: pohodlí, nákupy, Šinkansen

Elegantní obchodní čtvrť s obchodními domy, luxusními butiky a restauracemi, kde je v noci klid. Tokijské nádraží je výchozí bod šinkansenů do Kjóta a Ósaky a pěšky je blízko Císařský palác i trh Cukidži. Hotely jsou tu dražší a čtvrť večer usíná dřív, zato je nejpohodlnější pro toho, kdo jede dál po Japonsku.

Asakusa a Ueno

Vhodné pro: starý Tokio, menší rozpočet, rodiny

Nejtradičnější část města s chrámem Sensó-dži, dílnami, řemeslnými obchody a starými jídelnami. Hostely a hotely jsou tu levnější než v Šindžuku a čtvrť je klidnější. Ueno má park s muzei a zoo a vlak Keisei Skyliner přímo z letiště Narita. Nevýhodou je, že na západní stranu města jedete metrem čtyřicet minut.

Šibuja a Harajuku

Vhodné pro: mladé Tokio, móda, kavárny

Rušná, mladá a módní část města s křižovatkou Šibuja, obchody s oblečením, designovými kavárnami a bary v uličkách Nonbei Jokočó. Harajuku a třída Omotesandó jsou přehlídkou tokijské módy a architektury, hned vedle leží les svatyně Meidži. Hotely jsou moderní, ale dražší a pokoje malé.

Doprava

Z letiště do města

Z Prahy do Tokia se létá s jedním přestupem, nejčastěji přes Helsinky s Finnairem, přes Istanbul, Dubaj nebo Frankfurt; cesta trvá čtrnáct až osmnáct hodin, přímé lety z Evropy obcházejí ruský vzdušný prostor, takže jsou delší než dřív. Čeští občané nepotřebují vízum na pobyt do devadesáti dní. Tokio má dvě letiště: Haneda leží přímo ve městě a je pohodlnější, Narita je šedesát kilometrů na východ a přistává na ni víc levných a evropských linek. Před příletem vyplňte formulář Visit Japan Web — QR kód urychlí imigraci i celnici. Na letišti si kupte kartu Suica nebo si ji přidejte do telefonu, JR Pass se dnes vyplatí jen při hodně cestování šinkansenem.

Tokio Haneda (HND) · 15 km

  • Monorail do Hamamacučó / Keikyu do Šinagawy· 20–30 min· 330 JPY
  • Limousine Bus do hotelů v Šindžuku· 35–60 min· 1 400 JPY
  • Taxi do Šindžuku· 30–50 min· 8 000 JPY

Tokio Narita (NRT) · 65 km

  • Keisei Skyliner do Ueno· 45 min· 2 580 JPY
  • Narita Express do Tokia a Šindžuku· 55–85 min· 3 070 JPY
  • Autobus Airport Bus TYO-NRT na Tokijské nádraží· 60–80 min· 1 300 JPY

Doprava po okolí

Tokijská doprava je nejlepší na světě a na první pohled nejsložitější — linky patří třem firmám (JR, Tokyo Metro, Toei) a mají samostatná jízdné. Naštěstí karta Suica nebo Pasmo platí všude, přestupy si spočítá sama a stačí ji přiložit při vstupu i výstupu. Základem je okružní linka JR Jamanote, která spojuje Šindžuku, Šibuju, Ueno, Akihabaru i Tokijské nádraží. Aplikace Google Maps ukazuje přesné nástupiště, vagón u výstupu i číslo východu, což na obřích nádražích ušetří půl hodiny. Vyhněte se špičce od půl osmé do půl desáté ráno, kdy jsou vlaky nacpané. Taxi je drahé a čisté, řidič otevírá dveře sám a spropitné nebere. Poslední vlaky jezdí kolem půlnoci. Kdo zůstane dlouho do noci, platí taxi nebo čeká na první ranní spoj v kavárně nebo karaoke.

Metro a vlaky JR (Suica/Pasmo)Jízdné podle vzdálenosti, přes město obvykle 180–300 JPY. · 180 JPY
Tokyo Subway TicketNeomezené metro Tokyo Metro a Toei na 24, 48 nebo 72 h; neplatí na linky JR. · 800 JPY / 24 h
TaxiNástupní sazba zhruba 500 JPY, od 22 do 5 h o 20 % dráž; aplikace GO. · 500 JPY
Pěšky a na koleČtvrti jsou kompaktní, sdílená kola Docomo platíte přes aplikaci. · 165 JPY / 30 min

Užitečné aplikace: Google Maps, Japan Transit Planner (Norikae Annai), Suica (Apple/Google Wallet), GO Taxi, Tabelog

Kdy jet

Tokio má čtyři výrazná roční období. Nejoblíbenější je konec března a začátek dubna, kdy kvetou sakury — město je nádherné, ale hotely jsou nejdražší a vyprodané. Stejně dobré a méně přeplněné jsou květen a podzim od poloviny října do konce listopadu, kdy se javory v zahradách barví dočervena a je slunečno kolem dvaceti stupňů. V červnu přichází deštné období cuju s mrholením, červenec a srpen jsou horké a velmi vlhké přes třicet stupňů, a od konce srpna do října hrozí tajfuny. Zima je suchá, slunečná a studená kolem deseti stupňů, s nejlepší viditelností na Fudži a nejlevnějšími hotely mimo novoroční svátky. Pozor na Zlatý týden na přelomu dubna a května, kdy cestuje celé Japonsko.

Nejlepší období

konec března–květen, polovina října–listopad

Čemu se vyhnout

Zlatý týden (29. 4.–5. 5.), vlhký červenec a srpen

MěsícLedÚnoBřeDubKvěČvnČvcSrpZářŘíjLisPro
Den10°10°14°19°23°26°30°31°27°22°17°12°
Noc1°2°5°10°15°19°23°24°21°15°9°4°
Dnů s deštěm561010101211811975

Jídlo a pití

Tokio je gastronomické hlavní město světa a nejlepší zpráva je, že dobře se tu najíte za každou cenu. Ramenárny s automatem na lístky, soba bary na nádražích a podniky s jakitori pod železničními mosty nasytí za tisíc jenů, obchodní domy mají v suterénu potravinová patra depačika s hotovými jídly, a konbini prodávají kvalitní onigiri a sendviče na snídani. Suši a tempura u pultu stojí večer desítky tisíc jenů, v poledne ale tytéž podniky nabízejí sety za zlomek ceny — to je nejlepší tip na dražší kuchyni. Rezervace do vyhlášených restaurací se dělají týdny předem přes hotel nebo portály; kde je fronta místních, nemusíte rezervovat nic a čekání stojí za to. V izakajích se objednává postupně po malých talířích ke sdílení, na začátku se účtuje povinný malý předkrm otóši. Menu bývá často jen v japonštině, pomůže fotografie na telefonu s překladačem nebo plastové modely jídel ve výloze.

Co ochutnat

Suši

Mimo turistická místa se jí na pásu (kaiten) za sto až tři sta jenů za talířek, nebo u pultu v malém podniku, kde kuchař podává kus po kusu. Nigiri se namáčí do sójové omáčky rybou, ne rýží, a wasabi už je uvnitř. Nejlepší poměr ceny a kvality mají polední sety v podnicích, které večer stojí desítky tisíc jenů.

Rámen

Pšeničné nudle ve vývaru — sójovém šóju, solném šio, miso nebo hustém vepřovém tonkotsu. Objednává se u automatu u vchodu, lístek se podá kuchaři a jí se rychle a hlasitě, srkání je správně. Miska vyjde na osm set až tisíc pět set jenů.

Tempura

Krevety a zelenina v lehkém těstíčku smažené těsně před podáním. Nejlepší je u pultu, kde vám kuchař pokládá kus po kusu na papír, jak vyjde z oleje; namáčí se do omáčky s nastrouhanou ředkví nebo do soli.

Jakitori

Kuřecí špejle nad dřevěným uhlím — nejen prsa, ale i kůže, srdce, játra a karbanátek cukune. Klasické večerní jídlo k pivu v malých podnicích pod železničními mosty; objednává se po kusech se solí (šio) nebo s omáčkou (tare).

Tonkacu

Vepřový řízek v japonské strouhance panko, podávaný s nakrájeným zelím, rýží a misopolévkou; zelí i rýže se často přidávají zdarma. Hustá ovocná omáčka se míchá s rozdrceným sezamem přímo u stolu.

Soba a udon

Pohankové soba a silné pšeničné udon se jí teplé ve vývaru, nebo studené s omáčkou k namáčení — v létě je to nejlepší oběd. Stojánkové soba bary na nádražích nasytí za pět set jenů za tři minuty.

Onigiri a jídlo z konbini

Trojúhelníky rýže s náplní zabalené v řase, sendviče s vajíčkem a smažené kuře karaage z nonstop obchodů jsou kvalitní a levné — snídaně za tři sta jenů. Balení onigiri se otevírá tahem za pásek v pořadí jedna, dva, tři, aby řasa zůstala suchá.

Monjajaki

Tokijská placka z řídkého těsta se zelím a mořskými plody, kterou si připravujete sami na plotně uprostřed stolu a jíte malou špachtlí přímo z ní. Vypadá nevábně a chutná skvěle; ulice Monja v Cukišimě má přes sedmdesát podniků vedle sebe.

Kolik to stojí

Onigiri a káva z konbini

300–500 JPY

Miska rámenu

900–1 500 JPY

Polední set v restauraci

1 200–2 500 JPY

Večeře v izakaji s pitím

4 000–7 000 JPY

Jízda metrem

180–300 JPY

Vstup do muzea nebo zahrady

500–1 000 JPY

Pivo v baru

600–900 JPY

Noc ve 3* hotelu ve dvou

15 000–30 000 JPY

Orientační ceny, které se v čase mění — berte je jako vodítko, ne jako ceník.

Praktické informace

ZásuvkyAdva ploché kolíky (US/JP)Bdva ploché kolíky se zemnicím (US)
Napětí100V / 50-60Hz
Pitná vodaVoda z kohoutku je pitná — Voda z kohoutku je v celém Japonsku pitná a kvalitní, na nádražích a v parcích jsou pitné fontánky. Ve všech restauracích dostanete zdarma sklenici vody nebo ledového čaje hned, jak si sednete, a dolévá se bez ptaní. Automaty na nápoje stojí na každém rohu a berou mince i dopravní kartu; lahev vody stojí sto až sto padesát jenů, v zimě prodávají i horké nápoje v plechovce.
SpropitnéSpropitné se v Japonsku nedává nikde a nechaný peníz na stole vám obsluha doběhne vrátit na ulici — považuje se to za nedorozumění, ne za gesto. Platí se u pokladny u východu, ne u stolu, a peníze se pokládají na malý tácek, ne do ruky. Karty už berou skoro všude, ale malé ramenárny s automatem na lístky, chrámy a stánky jsou pořád jen na hotovost; bankomaty v konbini 7-Eleven zahraniční kartu přijmou spolehlivě. Nejpraktičtější platidlo je nahraná dopravní karta Suica nebo Pasmo, kterou zaplatíte i v obchodě a u automatu.
Jezdí sevlevo
BezpečnostJaponsko patří k nejbezpečnějším zemím světa, ztracená peněženka se běžně vrací i s obsahem a v noci se chodí bez obav. Reálná rizika jsou přírodní: zemětřesení (v hotelu si najděte únikovou cestu a na telefonu nechte zapnutá výstražná upozornění), tajfuny od srpna do října, které umí na den zastavit vlaky, a letní vedro s vlhkostí, kvůli kterému každý rok kolabují turisté. Ve čtvrtích s nočními kluby je jediný skutečný podvod: vyvolávači na ulici, kteří zvou do baru, kde účet naroste na desítky tisíc jenů. Tísňová linka je 110 (policie) a 119 (záchranka a hasiči).
Otevírací dobyObchody a obchodní domy otevírají v deset a zavírají v osm večer, konbini (7-Eleven, Lawson, FamilyMart) mají otevřeno nonstop a prodávají jídlo, jízdenky i SIM karty. Restaurace vaří obědy od jedenácti do dvou a večeře od pěti; mimo to jsou otevřené hlavně řetězce. Chrámy a zahrady zavírají brzy, často v půl páté až v pět, a muzea mají zavřeno v pondělí. Metro a vlaky končí kolem půlnoci, po posledním spoji zbývá jen drahé taxi. Pozor na Zlatý týden (29. dubna až 5. května), svátek Obon v polovině srpna a novoroční dny — celá země cestuje a hotely jsou dvojnásobně drahé.
Zvyky a etiketaBoty se zouvají v domech, v tradičních ryokanech, v mnoha restauracích se sezením na tatami a v šatnách obchodů — kde uvidíte schod a botník, zujte se. Na eskalátoru se v Tokiu stojí vlevo, v Ósace vpravo. Ve vlaku se netelefonuje a nahlas nemluví. Na ulici se za chůze nejí, jídlo z konbini se sní u obchodu. Odpadkové koše na ulici prakticky neexistují, odpadky si nosíte s sebou. Hůlky se nezapichují svisle do rýže a jídlo se nepředává z hůlek do hůlek — obojí patří k pohřbu. Tetování může být důvodem, proč vás nepustí do lázní onsen; menší zakryjte náplastí.
Pár slov místního jazykaDobrý den — KonničiwaDěkuji — Arigató gozaimasuPromiňte (i pro přivolání obsluhy) — SumimasenKolik to stojí? — Ikura desu ka?Účet, prosím — Okaikei onegaišimasuBylo to výborné (po jídle) — Gočisósama dešita

Co stihnout

1 den

Tokio za jeden den

  1. 1Ráno trh Cukidži na snídani ze suši a omelety.
  2. 2Dopoledne Asakusa a chrám Sensó-dži.
  3. 3Oběd rámen, pak metrem do Harajuku a svatyně Meidži.
  4. 4Odpoledne třída Omotesandó a Šibuja.
  5. 5Západ slunce ze Shibuya Sky a večer v uličce Omoide Jokočó v Šindžuku.

2 dny

Dva dny: staré a nové Tokio

  1. 1Den 1: Cukidži, Ginza, Východní zahrady Císařského paláce.
  2. 2Den 1 odpoledne: Akihabara, večer jakitori pod mostem v Júrakučó.
  3. 3Den 2: brzy ráno Sensó-dži, pak pěšky přes řeku na Skytree.
  4. 4Den 2 odpoledne: park Ueno a Tokijské národní muzeum.
  5. 5Den 2 večer: Šindžuku, Golden Gai a výhled z radnice zdarma.

3 dny

Tři dny se zahradami a výletem

  1. 1Den 1: Asakusa, Skytree a večerní plavba po řece Sumida.
  2. 2Den 2: Meidži, Harajuku, Šibuja a Šindžuku Gjoen.
  3. 3Den 3 ráno: vlakem do Kamakury k Velkému Buddhovi.
  4. 4Den 3 odpoledne: pláž v Enošimě nebo chrámy v Kita-Kamakuře.
  5. 5Den 3 večer: zpět do Tokia na monjajaki v Cukišimě.

Výlety v okolí

Kamakura

50 km · 1 h vlakem JR

Středověké sídlo šógunů s pětašedesáti chrámy a svatyněmi na zalesněných kopcích u moře. Hlavní je třináct metrů vysoký bronzový Velký Buddha z roku 1252, do kterého se dá vejít, a chrám Hase-dera s výhledem na zátoku. Z Kamakury vede vláček Enoden podél pobřeží na ostrůvek Enošima. Vlak linky Jokosuka jede z Tokijského nádraží bez přestupu a stojí kolem tisíce jenů.

Nikkó

140 km · 2 h vlakem Tobu

Horská svatyně Tóšógú, kde je pohřbený zakladatel šógunátu Iejasu Tokugawa, je nejbohatěji zdobená stavba Japonska — s pozlacenými řezbami, známými třemi opicemi a branou Jómeimon. Leží v lesích cedrů v národním parku s vodopády a jezerem Čúzendži. Vlak Tobu jede z Asakusy, výhodná je jízdenka Nikko Pass, a na podzim je provoz na horské silnici tak hustý, že je lepší vyrazit za úsvitu.

Hakone a hora Fudži

90 km · 1 h 30 min vlakem Odakjú

Horské lázně v sopečné krajině s výhledem na Fudži. Okruh Hakone Loop spojuje horský vláček, lanovku nad sirnými prameny Owakudani, kde se prodávají černá vejce vařená v páře, a pirátskou loď na jezeře Aši. Fudži je vidět jen za jasna, nejspíš v zimě ráno. Kdo má dva dny, přespí v ryokanu s horkým pramenem onsen; na jeden den je Hakone Free Pass z Šindžuku nejvýhodnější.

Časté dotazy

Kolik dní na Tokio potřebuji?+

Na hlavní čtvrti a památky stačí tři až čtyři dny, s jedním výletem do Kamakury nebo Hakone pět. Tokio je ale velké a každá čtvrť má jiný charakter, takže kdo chce jíst, nakupovat a jen se toulat, nudit se nebude ani týden. Většina lidí spojuje Tokio s Kjótem a Ósakou za deset až čtrnáct dní.

Vyplatí se Japan Rail Pass?+

Od zdražení v roce 2023 většinou ne. Sedmidenní pas stojí padesát tisíc jenů, zatímco zpáteční šinkansen Tokio–Kjóto vyjde kolem dvaceti osmi tisíc. Vyplatí se jen při cestě Tokio–Kjóto–Hirošima a zpět v jednom týdnu. Po Tokiu vám stačí karta Suica, na výlety jsou výhodnější regionální pasy.

Je Tokio drahé?+

Méně, než se říká. Díky slabému jenu je jídlo levnější než v Praze za srovnatelnou kvalitu — rámen za tisíc jenů, polední set za tisíc pět set. Draží je ubytování, kvalitní hotel ve dvou vyjde na dvacet až třicet tisíc jenů za noc, a pokoje jsou malé. Doprava a vstupy jsou levné, zdarma jsou svatyně, chrámy i vyhlídka z radnice.

Domluvím se anglicky?+

V hotelech, na letišti a v turistických informacích ano, v běžných restauracích a obchodech málo. Pomůže to, že nápisy v dopravě jsou dvojjazyčné a hlášení ve vlaku i anglicky. Nejužitečnější je Google Překladač s fotoaparátem na jídelní lístky a pár slov jako sumimasen (promiňte) a arigató (děkuji).

Musím si rezervovat restaurace předem?+

Jen vyhlášené restaurace se suši, kaiseki nebo s michelinskou hvězdou, a to týdny dopředu přes hotelovou recepci nebo portály Omakase a TableCheck. Ramenárny, izakaji a běžné restaurace se nerezervují — kde vidíte frontu, stoupněte si do ní. V pátek a v sobotu večer bývají malé bary plné už v sedm.

Kdy kvetou v Tokiu sakury?+

Obvykle od posledního březnového týdne do prvních dubnových dnů, plný květ trvá asi týden a přesný termín se každý rok liší o několik dní. Japonská meteorologická agentura vydává předpověď kvetení od ledna. Nejhezčí jsou park Ueno, kanál Meguro, Šindžuku Gjoen a příkopy Císařského paláce, kde se dá půjčit loďka.

Je bezpečné chodit po Tokiu v noci?+

Ano, Tokio patří k nejbezpečnějším velkoměstům světa a v noci se chodí bez obav i o samotě. Jedinou skutečnou nástrahou jsou vyvolávači v Kabukičó a Roppongi, kteří zvou do barů — účet pak naroste na desítky tisíc jenů. Do podniků se nechte zvát jen tam, kde vidíte ceník, a na ulici žádné pozvání nepřijímejte.

Jak se v Tokiu platí?+

Karty dnes berou skoro všude včetně konbini a taxíků, ale malé jídelny, chrámy a stánky jsou pořád jen na hotovost — mějte u sebe deset až dvacet tisíc jenů. Nejpraktičtější je karta Suica v telefonu, se kterou platíte dopravu, automat i obchod. Zahraniční karty spolehlivě přijímají bankomaty v 7-Eleven a na poště.

Příletová karta

Vyplňte potřebnou příletovou kartu před cestou, abyste se vyhnuli zdržení na imigraci.

Vyplnit příletovou kartu

Vízové požadavky

Zkontrolujte aktuální vízové požadavky pro vstup do této země. Některé národnosti mohou potřebovat vízum nebo e-vízum před cestou.

Zkontrolovat vízové požadavky

Jazyk

Japonština

Měna

JPY

Čas. zóna

GMT+9

Předvolba

+81

Populace

125M

Rozloha

377,975 km²

Napětí

100V / 50-60Hz

Strana řízení

Vlevo

Top hotely v destinaci Tokio

Aktuální ceny z 500+ ubytování

Načítám hotely...

Další destinace — Japonsko

Plánujete cestu do destinace Tokio?

Porovnejte stovky hotelů, najděte nejlepší cenu a rezervujte s možností bezplatného storna.